window.smartlo"/> TŘI KAPKY ŽIVÉ VODY – CHCETE MÍT MOC, KTERÁ VRACÍ ŽIVOT? - ezoterická poradna Marie Magdaléna
Jmenuji se Marie Magdalena.
Mé motto: POMÁHÁM LIDEM K LEPŠÍMU ŽIVOTU.
pozadi-04.jpg

ZMĚNIT ŽIVOT K  LEPŠÍMU JE TAK SNADNÉ. CHCETE BÝT TAKÉ ŠŤASTNÍ?
HARMONIZACE TĚLA I DUŠE U MARIE MAGDALÉNY

 
                 MOTTO DNE:

 
OTEVŘENÁ MYSL A OTEVŘENÉ SRDCE.
TO JE TO, OČ TU BĚŽÍ.



 
TŘI KAPKY ŽIVÉ VODY – CHCETE MÍT MOC, KTERÁ VRACÍ ŽIVOT?
 
     Chtěli byste být všemocní? Mít uzdravovací schopnosti? Radovat se z toho, že kdo nežil, obživl, kdo nemohl, už může a kdo jen tak bebíčko foukal, skáče metr vysoko? Pak tedy čtěte dál.
Myslím si, že to vůbec není jednoduché. Práce vesmírného uzdravovatele není vůbec snadná.

     Pojďme si spolu zahrát takovou malou hru. Představte si, že vám do kolébky dali darem 3 kapky živé vody. Tři zázračné kapky a každá z nich nese možnost oživení jednoho živého tvora.
Už vidím, jak se vám v hlavách rýsuje, co všechno, a jak byste udělali. Jenže vy už znáte svůj život. Aspoň do této doby. A většina z nás nemá ani pojetí, co se stane v příštím okamžiku. Tedy v zásadě vycházíme v těchto úvahách ze své minulosti.

     Číslo tři je kouzelné, mocné, ale jsou to stále jen tři možnosti. Rozhodně nám nepokryjí všechny naše milované – rodiče, sourozence, prarodiče, tety, strýce, děti, vnuky a co potom naši miláčci z říše zvířat. A co teď?

     Zkuste si na chvilku sednout někde o samotě a přemýšlejte. Třeba i nahlas, abyste se slyšeli.
Na začátku máme tendenci jásat, když zjistíme, jaký kouzelný dar jsme při svém narození dostali. Rosteme, stáváme se zkušenějšími a prošli jsme situacemi a nastává většinou první okamžik našeho případného použití kouzelných kapek. „Hurá, já mohu zachraňovat.“ Prolétne vám hlavou.
První, kteří nás většinou opouštějí, jsou naši prarodiče. Citlivější sáhnou po první ampulce, protože ten tlak, který zažívají prvně v životě, je obrovský. Velké procento sice truchlí, ale už začínají přemýšlet. Pozor – kapky nelze půjčit ani darovat. Pokud se situace vyvíjí standardně, tak v dospělosti máme každý ještě stále své tři kapky.

     Život jde dál, rodiče nám stárnou, začínáme vyčerpávat své zásoby. Jsme fixovaní na své rodiče, máme s nimi vazbu a srdce nám krvácí, když cítíme, že nám odcházejí. Zbývá nám už jen jedna ampulka s našimi oživujícími kapkami. Je nám 40, 50, 60 a vidíme, že jedna kapka nemůže zároveň pomoci dětem, sourozencům, vnuků, našemu Voříškovi. Svírá se nám hrdlo při pomyšlení, že jsme možná nejednali úplně správně. Těžce onemocní dítě a vy se trápíte myšlenkou, že kdyby… Vždyť děti mají žít… Je nám čím dál tím více těžko. Začínáme být smutní a ten dar už se nám nezdá tak báječný.

     Jenže to není v daru. Je to celé o tom, že nejsme schopni v plné míře správného rozhodování a přijetí zodpovědnosti. Máme problémy v určování priorit a setrvávání v sentimentu.
Život bývá krutý, ale záleží na nás, jak se s ním popereme. Buďme tedy rádi, že tuto moc nemáme. Netrapme se, že nám chybí božství. Měli bychom daleko víc povinností rozhodovat a odpovědnost by nás možná srazila na kolena. 
 
Zatím na to nejsme ještě připraveni.  
Nebo ano?
 
:)
:)
Život je o zkouškách.jpg
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one